Cordyceps (Cordyceps sinensis) je znám pod vícero jmény, jsou jimi např. Dong Chong Xia Cao /housenka v zimě, tráva v létě/, housenice čínská, v angličtině caterpillar mushroom, Ophiocordyceps sinensis aj.  Patří do rodu hub Cordyceps, sem se řadí i další druhy, jakou jsou C. militaris, C. liangshamensis, C. gunnii aj. (V dnešní době je známo přibližně 700 druhů hub z rodu Cordyceps). Jedná se o vřeckovýtrusnou jedlou parazitickou houbu. Její výtrusy se zachytí na povrchu housenky motýla Thitarodes armoriacanus . Housenka je doslova houbou nakažena a pro své další vývojové stadium se zahrabává do půdy. Zde je však parazitickou houbou postupně strávena za živa. Cordyceps vyplní celou její chitinovou schránku svým sklerociem, které je základem pro zralou houbu. Tento děj, cyklus, může zabrat až 6 let. V posledním roce, v letních měsících, houba pomocí produkovaných mykotoxinů housenku definitivně usmrtí a z její hlavy doslova vyrazí hlavičkovitý útvar, který se jmenuje stromatum. Stromata mají červenohnědou barvu a dosahují velikosti až 8‒10 cm. V těchto útvarech dochází ke tvorbě spor, které se opět uvolňují do okolí, aby mohly infikovat další motýlí larvy.

Cordyceps roste v nadmořských výškách nad 3500 metrů, a to hlavně v horách Tibetu, v čínských provinciích Sichuan, Yunnan atd. na náhorních plošinách. Houba se sbírá v období od dubna do srpna. Ve volné přírodě je však již málo k nalezení.  Dle všeho během 25 posledních let poklesl výskyt o 90 %, což samozřejmě zvýšilo její hodnotu na trhu, a proto se tato houba pěstuje i uměle.  Nejkvalitnějšími však stále zůstávají housenice z Tibetské náhorní plošiny.  Cena 4 kusů se může pohybovat kolem 100 USD, 1 ks houby přitom váží přibližně 0,5 gramu, a ten tedy stojí cca 500,-Kč. Vzhledem k poptávce a ceně se na trhu mohou objevit i jiné houby z rodu Cordyceps, např. militaris, které jsou za Cordyceps sinensis (CS) vydávány. Ačkoli mají velmi podobné účinky, nemohou housenici čínskou nahradit.  V roce 2001 se díky DNA sekvenování podařilo identifikovat kmen CS-4 (paecilomyces hepialy), který se pod tímto označením prodává od roku 2005. CS-4 je považován za nejúčinnější kmen mycelia Cordycepsu, který je pěstován uměle, tj. na substrátu. Nejprve byla tím substrátem sója, ale zde je riziko, že se použije sója geneticky modifikovaná, či se objevují alergie na sóju, je zde souvislost mezi sójou a rakovinou prsu atd., byla zvolena na substrát rýže.

A proč je Cordyceps tak žádaný? Je to dáno hlavně tím, jak působí na zdraví živočichů, lidi nevyjímaje. Dochované starodávné příběhy popisují, jak pasáci yaků odhalili účinky Cordycepsu. Zvířata, která mimo trávy spásla i Cordyceps byla vitálnější, silnější i zdravější a také potentnější. To samozřejmě přimělo pastevce, aby sami tuto houbu začali využívat. Psané historické záznamy, které máme k dispozici, pak pocházejí z doby cca 620 n. l. Jsou součástí čínských herbářů. Pro západní svět byl Cordyceps „objeven“ až v roce 1726. Tehdy byl na mykologické konferenci, která se konala v Paříži, představen odborníkům. Byl sice veden v mykologických atlasech, ale o jeho účincích se nevědělo, to se změnilo až o více než 2 století později. V roce 1964 byl Cordyceps zařazen mezi rostlinná léčiva do současné čínské farmakologie. 

Dovolujeme si vás informovat, že na našem webu již nemůže dále uvádět tvrzení, která by mohla vzbudit dojem jakéhokoliv léčebného účinku bylin či hub. Současná legislativa EU toto zakazuje. I přesto, že tradiční čínská medicína funguje po tisíce let a je vyzkoušená na bezpočtu pacientů. Zároveň nesmíme zmiňovat ani účinky prokázané soudobými vědeckými studiemi. Věříme ale ve zdravý rozum našich zákazníků. Podrobné informace o bylinkách a houbách hledejte ve veřejně dostupných zdrojích na internetu. Hodnotné informace jsou třeba na stránkách www.tcmencyklopedie.cz.